Hudební svět v slzách: Zemřel známý hudebník, spolupracoval i s Gottem

Hudební svět v slzách: Zemřel známý hudebník, spolupracoval i s Gottem

Václav Hybš, trumpetista, aranžér a kapelník, jehož orchestr stál za zvukem celé éry české populární hudby, zemřel 12. dubna 2026 ve věku 90 let.

i Zdroj fotografie: Wouter Engler / Creative Commons / CC-BY-SA-4.0
                   

Když si dnes pustíte starý záznam Karla Gotta, Waldemara Matušky nebo Heleny Vondráčkové, je velká šance, že v pozadí toho zvuku stojí jméno, které jste možná nikdy nevyslovili nahlas. Václav Hybš nebyl zpěvák, jehož hlas by znal každý, ale byl to člověk, který pomáhal formovat hlasy, jež znal celý národ. Zemřel v neděli 12. dubna 2026 ve věku 90 let, jak potvrdil Český rozhlas Dvojka.

Z Police nad Metují do středu české hudební scény

Hybš se narodil 3. června 1935 v Polici nad Metují, malém městě v Královéhradeckém kraji, které ho dnes řadí mezi své nejvýznamnější osobnosti. Po konzervatoři nastoupil jako trumpetista, prošel Tanečním orchestrem Československého rozhlasu a od 60. let začal budovat vlastní těleso. Ten orchestr pak na české scéně vydržel přes padesát let, a po celou tu dobu doprovázel prakticky každé velké jméno domácí zábavy, od Jiřího Korna přes Hanu Zagorovou až po Karla Gotta a Waldemara Matušku. Supraphon jeho nahrávky označuje za součást zlatého fondu české hudby, a to není prázdná fráze. Hybš měl na kontě přes čtyřicet alb a v polovině 90. let obdržel Zlatou desku za dva miliony prodaných nosičů.

Pro Gotta nevymýšlel doprovod, ale překvapení

Spolupráce s Karlem Gottem začala podle Hybšových vlastních slov kolem roku 1960 a přinesla přes třicet společných titulů. Hybš ale sám říkal, že jeho ambicí nebylo připravit zpěvákovi rutinní doprovod, chtěl pro interprety vymýšlet věci, které ještě nikdy předtím nezpívali. Výsledkem byly aranžérské verze Varšavského koncertu, Brahmsovy Ukolébavky nebo Schumannova Snění, čísla, která Gotta posunovala mimo zajetý repertoár. Gott sám ho v archivních rozhovorech označoval za výtečného kapelníka a nápaditého aranžéra, a to není zdvořilostní klišé, ale popis konkrétní pracovní metody.

Silvestrovská opera jako formát, který nikdo jiný nevymyslel

Jedním z Hybšových nejodvážnějších nápadů byla Silvestrovská opera z roku 1974, v níž si Karel Gott a Waldemar Matuška vzájemně prohodili repertoár. Gott zpíval Matušku, Matuška zpíval Gotta, a celé to fungovalo, protože za tím stál někdo, kdo oběma hlasům rozuměl natolik, aby věděl, kde je hranice mezi vtipem a katastrofou. Právě tohle byl Hybšův způsob práce, televizní estrády a silvestrovské pořady, v nichž jeho orchestr v 80. letech pravidelně účinkoval, nebyly jen kulisou pro hvězdy, ale prostorem, kde se zkoušely věci, které jinde nebyly možné.

Mediální osobnost až do posledních let

Hybš nebyl jen archivní jméno. Od února 2011 měl na Dvojce Českého rozhlasu vlastní pořad Šlágry od srdce a ještě v prosinci 2023 vydal kompilaci Pocta slavným hlasům s padesáti skladbami, na níž producent Jan Adam dohledával i dosud nevydané nahrávky. Český rozhlas Dvojka po jeho smrti oznámil, že 19. dubna 2026 odvysílá pohádku Čarovné prstýnky s jeho hudbou, drobný detail, který ale dobře ukazuje, jak živá jeho tvorba zůstávala. V roce 2005 převzal medaili Artis Bohemiae Amicis, ocenění Ministerstva kultury za šíření české kultury.

Václav Hybš patřil k lidem, jejichž práci si publikum pamatuje, aniž by vědělo, komu za ni děkovat. Teď, když odešel, je aspoň jasné, komu.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Lukáš Jírovec

Zobrazit další články