Na Česko se valí tichá hrozba, podle meteorologů bude mít nepříjemný dopad

Venku je zeleno, stromy kvetou, teploty jsou příjemné. Jenže tohle jaro přišlo po zimě, která byla sice nadprůměrně teplá, ale srážkově výrazně chudá. ČHMÚ zaznamenal za celou klimatologickou zimu 2025/2026 jen 86 mm srážek, tedy pouhých 68 % dlouhodobého normálu. Zásoby vody v krajině, které se obvykle doplňují právě v zimě a na jaře, jsou tentokrát slabší, než by měly být. A pak přišel teplý březen.

Teplé jaro urychlilo problém, který by jinak přišel později

Březen 2026 byl v Praze-Klementinu o 1,8 stupně Celsia teplejší než dlouhodobý normál a zařadil se na 13.–14. místo v 252leté teplotní řadě. To by samo o sobě nemuselo být dramatické, jenže teplý březen nastartoval vegetaci výrazně dřív než obvykle. Intersucho zaznamenal, že některé časné byliny kvetly o 13 až 20 dní dříve oproti průměru let 1951–2025. Dřívější start vegetace znamená dřívější odběr vody z půdy, a to v době, kdy zásoby po zimě nejsou ideálně doplněné. Výsledkem je, že krajina začíná vysychat dřív, než je v tuto roční dobu obvyklé.

Pod povrchem je situace horší, než nahoře vypadá

Právě tady spočívá podstata tiché hrozby: povrch může po dešti vypadat vlhce, ale hlubší vrstvy půdy a podzemní voda reagují na srážky pomalu a s velkým zpožděním. Podle Intersucha chybělo k 22. března 2026 na 61 % území republiky v půdě 5 až 20 mm vláhy, na více než pětině území byl deficit ještě vyšší. Hladina podzemní vody v mělkých vrtech byla ve 13. týdnu roku celkově silně podnormální, v některých povodích v Čechách dokonce mimořádně podnormální i vydatnost pramenů. Kdo má na zahradě nebo chalupě mělkou studnu, může to pocítit dřív, než čekal.

Nejhůř jsou na tom severní a severovýchodní části země

Situace není všude stejná. Intersucho označilo za výrazněji problematické oblasti severní a severovýchodní Moravu, severní Čechy a Českomoravskou vrchovinu, kde se lokálně objevovalo i výjimečné až extrémní sucho v povrchové vrstvě půdy, mimo jiné na Pardubicku, Šumpersku, Bruntálsku a Vsetínsku. ČHMÚ zároveň upozorňoval, že začínající půdní sucho se registruje především v nižších polohách Čech a že se v dalších dnech začnou postupně objevovat toky s indikací hydrologického sucha. Průtoky na začátku dubna se na řadě míst pohybovaly jen mezi 20 a 90 % dlouhodobého dubnovém průměru.

Pár dešťů oko uklidní, ale zásoby vody nespraví

Přirozená námitka zní: vždyť občas zaprší, tak v čem je problém. Jenže srážky, které přijdou v krátkých epizodách, zvlhčí povrch a pomůžou rostlinám přežít aktuální týden, ale na doplnění podzemních vod nestačí. Ty se obnovují pomalu, v řádu týdnů až měsíců, a právě zima a časné jaro jsou pro tento proces klíčové. Pokud se zásoby nedoplní teď, léto přijde s výrazně menší rezervou. Za týden od 30. března do 5. dubna 2026 spadlo na území Česka v průměru jen 4 mm srážek, tedy 49 % normálu, přičemž v Čechách to bylo pouhých 33 %. Krátký déšť v takovém kontextu situaci nezlomí, jen ji na chvíli zakryje.

Nepříjemné dopady tak nemusí přijít až s letními titulky o vyprahlých polích. Zahrady, ovocné stromy, menší potoky a mělké studny jsou zranitelné už teď. A čím déle bude přísun srážek podprůměrný, tím méně bude záležet na tom, jak zeleno to venku vypadá.