Máte na zahradě tento strom? Je čas zvážit jeho odstranění

Máte na zahradě tento strom? Je čas zvážit jeho odstranění, hrozí za něj pokuta

Pajasan žláznatý vypadá nevinně, roste rychle a snáší i nejhorší podmínky. Jenže od roku 2025 je jeho přítomnost na pozemku v chráněném území závazně regulována a ignorování může vyjít draho.

i Foto: Freepik
                   

Strom, který ještě nedávno působil jako exotická ozdoba zahrady nebo rychlá zeleň podél plotu, dnes úřady řadí mezi invazní druhy, které mají z české krajiny postupně zmizet. Pajasan žláznatý (Ailanthus altissima) je zapsán na unijním seznamu invazních nepůvodních druhů, který spravuje Evropská komise a který byl naposledy aktualizován v roce 2025. Česká adaptační novela zákona o ochraně přírody a krajiny č. 364/2021 Sb. pak výslovně říká, že zavlečení, vysazení nebo šíření takového druhu je přestupkové jednání. Mluvčí ministerstva životního prostředí v médiích upřesnila, že fyzické osobě hrozí pokuta až 10 000 Kč, právnické osobě až jeden milion korun.

Strom, který byl ceněn pro odolnost, se stal ekologickým problémem

Pajasan se do Evropy dostal jako okrasná dřevina z Číny a po dlouhou dobu byl vítán, roste i tam, kde jiné stromy vzdávají boj, snáší sucho, znečištěný vzduch i zpevněné plochy. Právě proto se hojně sázel v městském prostředí. Praha dnes u konkrétních případů oficiálně pracuje s tím, že jde o invazní dřevinu, a nahrazuje ji vhodnějšími druhy. Problém není jen ekologický: pajasan vytlačuje původní vegetaci, jeho kořeny poškozují zpevněné plochy a u citlivějších osob může způsobovat kožní záněty, jeho pyl je navíc alergenní. Strom tedy není jen regulatorní abstrakce, je to konkrétní zdroj potíží pro lidi i okolní přírodu.

Pokácet ho nestačí, a může to situaci zhoršit

Tady přichází část, která překvapí většinu lidí, kteří se rozhodnou jednat. Botanik Jan Pergl z Botanického ústavu Akademie věd opakovaně upozorňuje, že prosté pokácení pajasanu problém nevyřeší, strom po seříznutí vyžene z kořenů výmladky, a to mnohdy silněji než předtím. Doporučená metoda podle AOPK ČR a CHKO Pálava je jiná: do kmene se navrtají otvory a vstříkne se koncentrovaný herbicid, přičemž kácení přichází až po odumření celé nadzemní i podzemní části stromu. Teprve pak se odumřelý jedinec kácí, a pro toto kácení navíc není potřeba standardní povolení ke kácení dřevin, protože se postupuje v režimu invazního druhu podle opatření obecné povahy.

Regulace se přelévá z úřadů do terénu a zasahuje i soukromé pozemky

V lednu 2025 vstoupilo v platnost opatření obecné povahy AOPK ČR pro pajasan žláznatý, které se vztahuje na chráněné krajinné oblasti v její územní působnosti, národní přírodní památky a rezervace. V CHKO Pálava je regulace závazná pro všechny vlastníky pozemků bez výjimky, tedy i pro soukromé zahrady, které leží v tomto území. Město Břeclav mezitím informovalo o likvidaci pajasanů podle krajského nařízení. Nejde tedy o vzdálenou hrozbu pro správce parků, ale o povinnost, která se konkrétně propisuje do konkrétních adres.

Jak poznat, že jde o pajasan, a co dělat dál

Pajasan má charakteristické lichozpeřené listy s 15 až 30 lístky, které při rozmnutí vydávají nepříjemný zápach připomínající arašídové máslo nebo spálené gumy, to je nejspolehlivější poznávací znak, který ho odlišuje od podobně vypadajícího jasanu nebo sumachů. Pokud máte podezření, že strom na vašem pozemku je pajasan, první krok není vzít pilu, ale ověřit, zda vaše území spadá pod některé z platných opatření obecné povahy. To zjistíte na odboru životního prostředí příslušného úřadu nebo přímo na stránkách AOPK ČR. Pokud pozemek v regulovaném území leží, máte povinnost jednat, a způsob, jakým to uděláte, rozhoduje o tom, jestli problém vyřešíte nebo znásobíte.

Čím déle pajasan na pozemku stojí a šíří semena do okolí, tím větší je pravděpodobnost, že se regulace dostane i k vám, a tím méně prostoru zbývá na to, abyste si postup zvolili sami.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Lukáš Jírovec

Zobrazit další články