Ceny paliv zastropovány, lidé ale zuří. Stěžují si, že přišli o slevy na benzínkách

Od 8. dubna 2026 platí v Česku maximální přípustná cena benzínu 43,15 Kč za litr a nafty 49,59 Kč za litr. Ministerstvo financí ji vyhlašuje každý den ve 14 hodin na den následující. Zároveň je zastropována marže čerpacích stanic na 2,50 Kč za litr u neprémiových paliv a vláda snížila spotřební daň na naftu o 1,94 Kč za litr, s DPH jde o úsporu zhruba 2,35 Kč. Na papíře to vypadá jako solidní ochranný balíček. Jenže první věc, které si část řidičů všimla, nebyla nižší cena na stojanu, ale zpráva v mobilu: sleva dočasně končí.

Strop přišel nad tržní průměr, slevy zmizely pod ním

Síť MOL oznámila zákazníkům, že od 8. dubna dočasně pozastavuje v aplikaci MOL Move kupón se slevou 0,50 Kč na litr standardního benzínu a nafty. Důvodem je právě cenová regulace, při zastropované marži 2,50 Kč za litr jednoduše není prostor, ze kterého by se sleva dala financovat. Problém je, že průměrná cena benzínu na trhu byla v pondělí před zavedením stropu 41,61 Kč za litr a nafty 48,51 Kč za litr, tedy výrazně pod nově vyhlášeným stropem. Strop tedy při startu nepřišel jako záchrana před drahotou, ale jako administrativní rámec, který okamžitě omezil prostor pro individuální slevy, aniž by průměrný řidič pocítil viditelné zlevnění.

Věrní zákazníci zaplatili za ochranu těch na dálnici

Opatření bylo navrženo hlavně proto, aby zkrotilo extrémní marže na páteřních dálničních tazích, kde podle Ministerstva financí dosahovaly marže zhruba 7 Kč u benzínu a 6,50 Kč u nafty. To je reálný problém, který regulace adresuje oprávněně. Jenže vedlejším efektem je, že zastropování marže na 2,50 Kč za litr plošně dopadlo i na pumpy, které dosud fungovaly s nižší marží a část z ní vracely zákazníkům formou věrnostních slev. Řidič, který pravidelně tankoval na stejné stanici a sbíral kupony nebo body, najednou zjistil, že jeho loajalita přestala mít cenu, a to ne proto, že by pumpa zdražila, ale proto, že stát nastavil pravidla, která věrnostní mechanismus rozbila.

Strop se může stát novou cenou, ne jen jejím limitem

Ekonomové upozorňují na riziko, které je v celém příběhu možná nejdůležitější: cenový strop může začít fungovat jako psychologická kotva. Pumpy, které dosud prodávaly levněji, mohou mít motivaci přiblížit se k maximu, protože strop jim dává jasný referenční bod. Ekonom Pavel Peterka z XTB tento efekt pojmenoval přímo, regulace určená jako ochrana se může stát novou doporučenou cenou pro část trhu. Štěpán Křeček z BHS zároveň upozornil, že stanice s omezeným prostorem na palivové marži mohou ztrátu dohánět na kávě, sendvičích nebo mytí auta. Ministerstvo financí samo vyzvalo provozovatele, aby k maximálním cenám přistupovali jen ve výjimečných případech, jenže výzva není závazná a trh se řídí pobídkami, ne apely.

Česko nebylo před regulací nejdražší, ale to není celý příběh

Ministerstvo financí samo zveřejnilo, že k 16. března 2026 mělo Česko osmé nejnižší ceny benzínu i nafty v celé Evropské unii. To je důležitý kontext: zásah nepřišel proto, že by Česko bylo cenovou anomálií v evropském měřítku, ale kvůli lokálním extrémům na konkrétních typech stanic. Jenže právě proto je frustrace části řidičů pochopitelná, opatření cílilo na dálniční pumpy s nadstandardní marží, ale dopadlo plošně na celý trh včetně těch, kteří dosud žádný problém neměli a navíc aktivně využívali věrnostní programy jako způsob, jak si cenu hlídat sami.

Cenový strop je nástroj, který funguje dobře tam, kde je trh skutečně deformovaný a kde regulace přinese viditelnou úlevu. Tam, kde trh fungoval a zákazníci si svou výhodu aktivně budovali, může stejný nástroj paradoxně zhoršit jejich pozici, a to bez jakéhokoli varování, přes noc, formou zprávy v aplikaci.