Dovolená v háji? Aerolinky reagují na krizi, začínají rušit první lety

Stačilo pár dnů od vypuknutí bojů a přes uzly Emirates, Qatar Airways a Etihad, přes které normálně denně přestupuje zhruba 90 tisíc cestujících, přestaly fungovat stovky spojů. Podle AP bylo v první vlně zrušeno přes 1 800 letů. Kdo si myslel, že se ho to netýká, protože neletí do Íránu ani Izraele, mohl se mýlit, stačilo mít v itineráři přestup v Dubaji, Dauhá nebo Abú Dhabí na cestě na Maledivy nebo do Thajska.

Otevřené nebe neznamená návrat k normálu

Vzdušný prostor se sice postupně otevíral, ale aerolinky se nevrátily k plnému provozu ze dne na den. Emirates ještě začátkem dubna létaly v redukovaném režimu, Etihad provozoval omezený letový řád do konce dubna a Lufthansa Group pozastavila lety do regionu rovněž do 30. dubna. Finnair zrušil spoje do Dauhá až do začátku července. KLM oznámily zrušení letů do Dubaje, Rijádu a Dammámu do poloviny května. To není panika, IATA výslovně upozorňuje, že ani po znovuotevření vzdušného prostoru se síť neobnoví okamžitě, protože problém jsou i posádky, pojištění, kapacity letišť a rozpad celých rotací.

EUROCONTROL spočítal, že od konce února létá mezi Evropou a Blízkým východem o 59 % méně spojů než dříve a zhruba 1 150 letů denně musí region objíždět. To přidává každý den asi 602 tun paliva navíc. Bezpečnostní bulletin EASA pro vzdušný prostor Středního východu a Perského zálivu byl přitom v platnosti ještě začátkem dubna, nejde tedy o mediální nadsázku, ale o reakci na oficiálně vyhodnocené riziko.

Z Prahy je to k problému blíž, než se zdá

Praha v posledních měsících posilovala právě ta spojení, která krize zasáhla nejvíc. Etihad od dubna 2026 navyšuje linku Praha–Abú Dhabí na denní provoz, Air Arabia létá z Prahy do Šardžá každý den a letiště samo u této linky zmiňuje návaznosti na Indii, Srí Lanku, Maledivy, Thajsko nebo Kuala Lumpur. Česká ambasáda v Abú Dhabí dočasně přerušila vízové služby, české cestovní kanceláře vypravovaly repatriační lety z Ománu a Dubaje a ministerstvo zahraničí 28. února výslovně nedoporučilo cesty nejen do Íránu a Izraele, ale také do Kataru, Kuvajtu, Bahrajnu a Spojených arabských emirátů. Podle Josefa Trejbala z Letuška.cz cestující v praxi hlavně mění termíny a vyčkávají na vývoj, což je pochopitelná reakce, ale ne vždy ta nejlepší.

Válka jako mimořádná okolnost: práva máte, ale ne všechna

Tady přichází část, která mnohé překvapí. Pokud aerolinka zruší let kvůli válce nebo rozhodnutí řízení letového provozu, jde podle evropského práva o mimořádnou okolnost, a dopravce nemusí platit finanční kompenzaci, která by jinak mohla dosáhnout až 600 eur (přibližně 15 000 Kč) na osobu. To ale neznamená, že cestující nemá žádná práva. Aerolinka stále musí nabídnout přesměrování na náhradní spoj, nebo vrácení celé ceny letenky. Kdo letí v rámci zájezdu přes cestovní kancelář, má navíc silnější pozici: organizátor zájezdu nese za balíček odpovědnost a při vážném bezpečnostním riziku v cílové destinaci může cestující za určitých podmínek zrušit bez stornopoplatku.

Čekat, až se situace spraví sama, je sázka na nejistý výsledek. Kdo má v nejbližších týdnech v itineráři přestup přes zálivové letiště, měl by si ověřit stav spoje přímo u dopravce, a pokud mu nabídnou přebukování zdarma, zvážit, jestli ho využít dřív, než se fronta čekajících prodlouží.