Retro slovník výrazů, které byly za socialismu samozřejmé. Mladší generace budou rádi za 20% úspěšnost

Stačí chvilka u starého filmu nebo návštěva u prarodičů a člověk narazí na slovo, které zní povědomě, ale význam se najednou rozplyne. Většina lidí si myslí, že čeština se mění pomalu, jenže některé výrazy zmizely z běžné řeči skoro během jedné generace. Ještě nedávno se mluvilo o almaře, špacíru nebo fortelu úplně samozřejmě. Dnes se u podobných slov zarazí i ten, kdo je kdysi slýchal doma. Zkuste si schválně tipnout, kolika z nich byste bez nápovědy opravdu rozuměli.

A právě tady to začíná

Právě proto se starší slova vracejí do pozornosti častěji, než by se čekalo, zvlášť když se k mladším lidem znovu dostávají staré seriály, knihy a rodinné historky. V redakci na ně narážíme překvapivě často, ať už při práci s archivními texty, nebo při běžných debatách o tom, kterým výrazům dnešní děti už nerozumějí. Z praxe známe i jednoduchý moment: někdo doma řekne „dej to do kredence“ a mladší člen rodiny váhá, jestli jde o skříň, nebo o něco úplně jiného. Takové malé jazykové střety nejsou výjimka. Spíš je zná skoro každá rodina. Není divu, že podobné kvízy u čtenářů pravidelně fungují.

Jenže ten chyták teprve přijde

Tenhle kvíz nezkouší školní poučky, ale jazykový cit, paměť a schopnost odhadnout význam ze souvislosti. Naše redakce vybrala otázky, které vycházejí z výrazů doložených ve starším běžném hovoru, v knihách i ve filmech, takže nejde o zapadlé kuriozity pro pár odborníků. Nejčastější chyba bývá prostá: lidé si staré slovo spletou s novým slangem, nebo mu přidělí význam jen podle toho, jak zní. Právě na tom se dá nachytat i člověk, který má pocit, že má češtinu v malíku. Potřebovat budete spíš postřeh než encyklopedickou paměť.

Tak kolik toho ve vás zůstalo?

Dokážete ještě bezpečně poznat, co byla šatlava, k čemu sloužil vercajk nebo proč se chodilo na špacír? Možná projdete s přehledem, možná vás pár odpovědí zaskočí víc, než čekáte. A to je na tom nejlepší, protože podobná slova máme často uložená někde vzadu v paměti, jen si je neumíme hned vybavit. Zkuste to bez nápovědy a bez vyhledávání bokem, ať výsledek sedí co nejvíc. Uvidíte sami, jestli byste v běžné řeči našich rodičů a prarodičů obstáli.