Nejen benzín: Lidé začínají vykupovat základní potraviny, hrozí nedostatek všeho

Největší výpadek dodávek v historii globálního ropného trhu, jak ho označila Mezinárodní energetická agentura ve své březnové zprávě, nezasáhl jen ceny nafty. Průliv, přes který běžně proudilo téměř 20 milionů barelů ropy a ropných produktů denně, se prakticky uzavřel, a alternativní trasy mají dohromady volnou kapacitu jen 3,5 až 5,5 milionu barelů. Zbytek prostě chybí. Ministerstvo průmyslu a obchodu v dubnu 2026 potvrdilo, že konflikt „zásadně narušil“ provoz v průlivu a způsobil prudký růst cen energií s rozsáhlými druhotnými dopady napříč komoditními trhy. Jenže druhotné dopady jsou právě to, co se v titulcích o benzínu ztrácí.

Ropa není jen palivo, je to i obal od jogurtu

Většina lidí si pod ropnou krizí představí fronty u čerpacích stanic. Méně viditelný je fakt, že ropa je zároveň vstupní surovina pro plasty, fólie, syntetická vlákna a celou petrochemii. Mezinárodní energetická agentura výslovně uvádí, že výpadky LPG a naphthy, tedy lehkých frakcí, které se z ropy získávají při rafinaci, už nutí petrochemické provozy omezovat výrobu polymerů. Polymer je přitom to, z čeho se vyrábí plastová lahev, sáček na rýži, obal na sýr nebo fólie kolem pečiva. Wood Mackenzie odhaduje, že už jednoměsíční narušení průlivu zablokuje přibližně 2 miliony tun plastů a 7 milionů tun krakovacích vstupů pro chemický průmysl. To není abstraktní číslo, je to přímý tlak na výrobce obalů, kteří zásobují potravinářský průmysl po celé Evropě.

Česko má polštář na ropu, ne na sáček od těstovin

Správa státních hmotných rezerv drží nouzové zásoby ropy a ropných produktů nejméně na 90 dní průměrného čistého dovozu, celkem přes 2 miliony tun. Tato rezerva existuje, funguje a v minulosti se skutečně použila, například při výpadku ropovodu Družba. Jenže tato rezerva kryje paliva, ne polymery. Neexistuje žádný státní sklad plastových granulátů, obalových fólií ani hnojiv na bázi amoniaku a močoviny, jejichž výroba je na ropě a zemním plynu přímo závislá. Právě hnojiva jsou přitom podle Mezinárodního měnového fondu jedním z nejcitlivějších přenosových kanálů, přes který se energetický šok dostává do cen potravin, a MMF varuje, že vytrvalejší růst cen energií a potravin hrozí znovu roztočit inflaci a zpomalit hospodářský růst.

Česká pole jsou soběstačná, český regál ne

Ministerstvo zemědělství uvádí, že Česko je u obilovin soběstačné na 162,8 procenta, podobně je na tom s cukrem, mlékem nebo hovězím masem. To je dobrá zpráva, ale jen pro část košíku. Káva, kakao, čaj, rýže, koření, to jsou položky, které se do tuzemských obchodů dostávají výhradně dovozem, a jejich cena závisí na dopravě, pojištění lodních tras a dostupnosti obalových materiálů. Český agrární dovoz přitom nepřichází přímo z Perského zálivu, ale z Německa a Polska, které jsou samy závislé na evropském zpracování, energetice a dovozu surovin. Jinými slovy: zdražení nebo výpadek nedorazí přes přímou linku z Teheránu, ale přes německého výrobce, který platí víc za energie, obaly a dopravu.

Panika sama o sobě je součástí problému

Vykupování základních potravin, které se v posledních týdnech objevuje v Asii i jinde, není jen iracionální chování. Je to racionální reakce na nejistotu, která ale sama o sobě napětí zesiluje, zboží, které by jinak vydrželo v regálu týdny, zmizí za dny, a výrobci ani distributoři nejsou schopni tak rychlý výkyv pokrýt. Analytik Stephen Moore z MLT Analytics upozorňuje, že i po technickém otevření průlivu se zásobovací řetězec v plastech a obalech neuklidní okamžitě, protože výrobní kapacity nelze přepnout ze dne na den. Předzásobení trvanlivými dovozovými položkami tedy není nutně panika, ale hromadné vykupování čehokoli, co se dá koupit, problém jen přesouvá a prohlubuje.