Turek hrozil ekologům, že nedostanou ani korunu. Muselo zasáhnout ministerstvo

Vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal pohrozil Hnutí DUHA, že nedostane ani korunu. Ministerstvo životního prostředí pak muselo veřejně potvrdit, že k žádnému zásahu nedošlo.

Výhrůžka přišla rychle, rozhodnutí o dotaci ještě rychleji

Začátkem dubna 2025 se Turek pustil do veřejné výměny s Hnutím DUHA a napsal: Tak a už nedostanete ani korunu. Výhrůžku přitom výslovně spojil s tím, že organizace figuruje mezi žadateli o dotaci spadající pod Ministerstvo životního prostředí. Jenže ještě než se stačila rozvinout debata o tom, co si vládní zmocněnec může dovolit, dorazilo Hnutí DUHA rozhodnutí o schválené dotaci. Mluvčí ministerstva Veronika Krejčí pak veřejně potvrdila, že k ovlivnění pořadí projektů nedošlo a že rozhodnutí se doručovala právě v těch dnech.

Turek formálně nerozhoduje, ale mluví, jako by rozhodoval

Aby bylo jasno, kdo je kdo: Turek není ministr. Od 12. ledna 2026 zastává funkci vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal, kterou pro něj vláda vytvořila a administrativně ji zajišťuje MŽP. Sedí také v Radě Státního fondu životního prostředí, jenže ta je ze zákona poradním orgánem ministra, nikoli rozhodovacím centrem. O tom, které projekty dostanou peníze z programu na podporu neziskových organizací, rozhoduje porada vedení MŽP, a to teprve poté, co každý projekt ohodnotí dva nezávislí experti. Pokud se jejich hodnocení liší o více než 35 bodů, nastupuje třetí hodnotitel. Projekt Hnutí DUHA Šelmy zaměřený na vlčí a rysí hlídky ve středních a západních Čechách v tomto procesu získal průměr 93 bodů a skončil v pořadí hodnocení na místě, které na dotaci dosáhlo. Turek do toho procesu formálně nevstoupil, přesto se veřejně stylizoval do role člověka, který může ekologům přivřít kohoutky.

Výhrůžka mířila na organizaci, která na státu skoro nezávisí

Je tu ještě jeden paradox, který v mediálním pokrytí kauzy většinou chybí. Hnutí DUHA má roční rozpočet přes 32 milionů korun a z výroční zprávy za rok 2024 plyne, že granty od českých státních orgánů tvořily pouhých 0,13 % jeho příjmů. Organizace stojí primárně na dárcích a členské podpoře. Výhrůžka nedostanete ani korunu tedy mířila na subjekt, pro který státní grant z programu MŽP, jehož maximální výše je 300 tisíc korun, není existenční otázkou. To ale neznamená, že výrok byl nevinný. Signál byl adresován celému ekologickému sektoru, a to v době, kdy vládní programové prohlášení z ledna 2026 obsahuje závazek zastavit dotace pro neziskové organizace, které blokují rozvoj a investice. Menší organizace bez silné dárcovské základny by podobnou hrozbu od vládního zmocněnce vnímaly jinak.

Ministerstvo muselo hájit vlastní pravidla před vlastním člověkem

Nejsilnější moment celé kauzy není Turkův výrok sám o sobě, ale to, co přišlo po něm. Resort musel veřejně vysvětlovat, že dotační řízení proběhlo standardně a že politická nálada zmocněnce do výsledku nevstoupila. To je neobvyklá situace: ministerstvo se ocitlo v pozici, kdy obhajuje integritu svého procesu vůči člověku, který na tomtéž resortu působí. Stát pro rok 2026 plánuje celkem 89 dotačních programů pro neziskové organizace administrovaných šestnácti poskytovateli, a uvnitř vládního prostoru zároveň probíhá ostrá debata o tom, jak o občanském sektoru mluvit a jak ho financovat. Turkův výstup do této debaty nezapadl jako argument, ale jako ukázka toho, co se stane, když se politická rétorika o špatných neziskovkách potká s konkrétním dotačním řízením a někdo zapomene, že formální pravidla ještě platí.