Geislerová nevstoupila do prázdna. Vstoupila do sporu, který se za několik týdnů rozrostl z jedné dotace na otázku, jak ministr kultury zachází s institucemi a lidmi, kteří si dovolí říct nahlas, že s ním nesouhlasí.
Oto Klempíř je ministrem kultury od 15. prosince 2025 a za tu dobu stihl vyvolat hned několik vln nevole. Nejdřív se veřejně ohradil proti tomu, že Státní fond audiovize podpořil film o queer komunitě částkou 967 000 korun, a naznačil, že by chtěl mít nad takovými rozhodnutími větší vliv. Pak přišlo odvolání Martina Baxy z čela správní rady Pražského jara. Klempíř to doprovodil výrokem ve smyslu „Tak jsem ho vyřešil“. Právě na tohle Geislerová reagovala slovy o „monstru ega“ a „demonstrátorovi moci“.
Baxa nebyl jen politik, byl to předseda správní rady festivalu s víceletou státní zárukou
Pražské jaro není okrajová kulturní akce. Stát festivalu garantuje 35 milionů korun ročně na období 2026 až 2028, správní rada pod Baxovým vedením teprve nedávno vybrala nového ředitele Roberta Hanče, který nastoupil 1. ledna 2026. Baxa byl v té době stále veden jako předseda správní rady a zároveň veřejně kritizoval ministrovy úvahy o zasahování do grantového systému. Odvolání přišlo záhy poté. Načasování a slovník, který Klempíř zvolil, z toho udělaly víc než rutinní personální krok: vypadalo to jako vzkaz.
Ministr nemůže přepisovat rozhodnutí fondu, ale může dávat najevo, co se mu nelíbí
Státní fond audiovize funguje od 1. ledna 2025, kdy novela přejmenovala a rozšířila původní Státní fond kinematografie. O podpoře projektů rozhodují čtyři specializované rady, pro kinematografii, televizní díla, animaci a videohry a infrastrukturu. Zákon říká, že rozhodnutí rady musí být odůvodněno a nelze se proti němu odvolat. Ministr členy rad přímo neodvolává, dělá to Poslanecká sněmovna na jeho návrh. Klempíř tedy nemá přímou páku na to, co fond podpoří, ale může veřejně zpochybňovat konkrétní projekty a naznačovat, že zákon chce změnit. A právě to dělal. Film I’m Not Nearly Cool Yet odborná rada označila za tematicky silný a vizuálně originální, přestože zároveň popsala riziko omezeného zásahu na širší publikum, a podporu přiznala. Klempíř s tím nesouhlasil a dal to hlasitě najevo.
Geislerová nepřidala nový argument, ale dala sporu srozumitelnou tvář
Napětí kolem Klempíře nezačalo Geislerovou. Ještě na podzim 2025, než vůbec nastoupil do funkce, podepsalo dopis proti obsazení ministerstva kultury Motoristy téměř 500 umělců. Po jeho nástupu přišly spory s umělci, veřejné přestřelky a obavy z toho, co přinese jeho lednové setkání s slovenskou ministryní kultury Martinou Šimkovičovou. Baxa tehdy veřejně varoval před „slovenskými inspiracemi“ v politizaci kultury. Geislerová do tohoto kontextu vstoupila s výrokem, který byl srozumitelný bez jakéhokoli předchozího sledování kauzy. „Monstrum ega“ a „demonstrátor moci“ nejsou analýza, ale jsou to slova, která přesně pojmenovala, jak celá série kroků působí zvenku.
Spor o jeden queer film byl spouštěč, ne podstata. Podstatou je otázka, jestli ministr kultury spravuje resort, nebo ho ovládá, a jestli veřejná kritika jeho rozhodnutí má mít důsledky pro toho, kdo ji vysloví. Klempíř na ni zatím odpovídá stylem, který část kulturní scény čte jako varování.