Kvíz: Slova a výrazy, které se kdysi používaly běžně. Pokud jim rozumíte, patříte k menšině

Sedíte u starého rodinného alba, někdo nahlas čte dopis po babičce a najednou padne slovo, které zní česky, ale význam vám uniká. Almara, kamrlík, šenkýř nebo portmonka – hlava přikyvuje, ale uvnitř si nejste jistí, co přesně byste ukázali na obrázku. Většina lidí si myslí, že starým slovům musí rozumět automaticky, protože „je to přece pořád čeština“, realita ale často vypadá tak, že jen tipujeme podle kontextu. A někdy se trefíme, jindy úplně vedle. Tenhle drobný pocit nejistoty je přitom docela zábavný, když nejde o školní diktát, ale o nenápadnou hru se slovní zásobou. Právě na tu si teď můžete sáhnout i vy.

Když čeština stárne i mění tvář

Čeština se za posledních pár desetiletí proměnila skoro stejně rychle jako technologie nebo způsob, jak spolu komunikujeme. Jazykovědci mluví o archaismech a historismech a připomínají, že spousta výrazů vypadla z běžné mluvy, i když věci, které označovaly, pořád existují – typicky almara jako skříň nebo portmonka jako peněženka. Naopak přibyly desítky anglicismů a internetového slangu, kterým na druhou stranu nerozumí naši prarodiče. V redakci se s tím často setkáváme, když čteme starší články nebo dopisy z archivu a narážíme na výrazy, které musíme dohledat ve slovnících, aby čtenáři nemuseli tápat. Jazykové kvízy na tohle téma se navíc v posledních letech objevují na velkých webech čím dál častěji a patří k těm, u kterých lidé rádi zůstávají až do konce.

Jak dobře znáte jazyk svých prarodičů

Tenhle kvíz není o pravopisu ani o šroubované gramatice, ale o tom, jak hluboko máte v hlavě uložený jazyk svých prarodičů. Ověří hlavně pasivní slovní zásobu: jestli bezpečně víte, co je šatlava, kdo byl lazebník nebo kam byste si sedli, kdyby vás poslali na škamna. Spousta lidí dělá typickou chybu v tom, že si slovo spojí s dnešním významem podobně znějícího výrazu a význam posune úplně jinam. Otázky proto vycházejí z reálných situací – z dialogů ve starších filmech, z knih, z novinových článků i ze vzpomínek na to, jak mluvili děda s babičkou. V redakci jsme proto vybrali otázky, které stojí na doložených významech ve slovnících a textech, ne na dojmech nebo „tak se mi to nějak zdá“.

Nechte se nachytat zapomenutými výrazy

Čeká vás deset slov a výrazů, které se dřív používaly úplně běžně, ale dnes jim část lidí už nerozumí, nebo si není jistá. Vaším úkolem je tipovat co nejméně a co nejvíc si vybavit buď vlastní zkušenost, nebo logicky odhadnout význam podle atmosféry slova. Zkuste to aspoň napoprvé bez nápovědy, bez googlu a bez toho, abyste se ptali rodičů – ti by vám možná moc napověděli. Výsledkem se nemusíte chlubit, je to spíš bezpečné sebe-měření než školní test. Možná budete příjemně překvapeni, kolik toho v hlavě zůstalo z filmů, knížek nebo vyprávění, a možná zjistíte, že některá slova jste si celý život vykládali trochu jinak. Tak pojďte zjistit, jestli patříte k menšině, která starým českým výrazům pořád rozumí, nebo vás pár z nich opravdu nachytá.