Rozpočet se schodkem 310 miliard korun vyvolal ostrou politickou debatu. Miroslav Kalousek varuje před porušením pravidel rozpočtové odpovědnosti.
Vláda schválila návrh státního rozpočtu se schodkem 310 miliard korun, což vyvolalo ostré reakce části opozice i ekonomů. Kabinet tvrdí, že musel upravit čísla zděděná po předchozí vládě a zohlednit výdaje, které v návrhu chyběly. Kritici ale namítají, že takto vysoký deficit je v současné ekonomické situaci těžko obhajitelný. Podle nich by měl stát v době růstu spíše šetřit než se dál zadlužovat.
Kalousek kritizuje nový rozpočet
Ministryně financí Alena Schillerová obhajuje změny tím, že bylo nutné opravit nerealistické příjmy a započítat povinné výdaje, na které se dříve nemyslelo. Zároveň slibuje úspory na provozu státu, ale i vyšší investice do dopravní infrastruktury a do sociální oblasti. Podle vlády je tak rozpočet realističtější než původní návrh. Opozice však namítá, že realističtější nemusí automaticky znamenat odpovědnější.
Nejkritičtěji se k věci postavil bývalý ministr financí Miroslav Kalousek, který upozorňuje na možný rozpor s pravidly rozpočtové odpovědnosti. „Můžeme si klidně počkat na vyjádření nezávislé autority, tedy Národní rozpočtové rady. Jsem si ale naprosto jistý, že mě možná opraví a řekne, že to není o 73 miliard, ale třeba o 69 nebo o 70, nicméně půjde o překročení zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti – a navrhují se de facto nelegální výdaje ve vyšších desítkách miliard,“ uvedl podle serveru ŽvČ.
Vláda se nechová adekvátně
Kalousek zároveň připomíná, že současné ekonomické podmínky nejsou krizové. „Máme ekonomickou situaci, kdy je hospodářský růst a nízká nezaměstnanost. To je prostředí, ve kterém rozumný hospodář deficity zásadně snižuje, ne zvyšuje,“ řekl. Vláda se tak prý chová přesně opačně, než by odpovídalo zdravému hospodaření v dobrých časech.
Řešení podle něj spočívá v jasném plánu na postupné snižování schodků v dalších letech. Bez toho může zadlužení dál růst a omezit možnosti v budoucích krizích. O návrhu rozpočtu budou v únoru jednat poslanci, zatímco nyní Česko funguje v režimu rozpočtového provizoria. To sice krátkodobě nemusí ekonomiku výrazně ohrozit, ale při delším trvání by to mohlo brzdit investice i chod některých institucí.

