Kvíz: Staré české výrazy, které mizí z jazyka. Správně odpoví jen hrstka lidí

Možná jste někdy seděli u stolu s babičkou a dědou a přistihli se, že jim ne zcela rozumíte. Věty běží plynule, ale jedno slovo zadrhne – třeba špajz, kvelb nebo šatlava. Starší generace ho použije naprosto samozřejmě, zatímco vy jen tušíte, o čem je řeč. Často to přejdeme úsměvem a hovor plyne dál, ale kousek jazyka tím nenápadně mizí. Právě tyhle malé zadrhely v běžné řeči nejlépe ukazují, jak moc se čeština mění v čase. Zkuste si proto krátký kvíz a zjistěte, kolik výrazů byste ze starých rozhovorů opravdu přeložili.

Jak rychle nám mizí stará slova?

Čeština se dnes mění rychleji než dřív, částečně kvůli sociálním sítím a krátkým zprávám, kde stará slova nemají moc prostoru. Mladší mluvčí přebírají anglicismy, zkracují výrazy a spoustu kdysi běžných slov slyší maximálně v černobílých filmech. V redakci se s tím často setkáváme, když nám čtenáři píšou, že některým slovům v citacích z pamětníků jejich děti vůbec nerozumějí. Zároveň ale roste zájem o jazykové zajímavosti, retro kulturu a o to, jak mluvili naši prarodiče. Typickou scénou bývá rodinná oslava, kde se někdo u stolu zeptá: „A co to vlastně ten truňk je?“ Staré výrazy se tak pohybují na hraně zapomnění a módního návratu, což je zvláštní, ale docela výstižná situace.

Zjistíte, jestli jen přikyvujete, nebo opravdu rozumíte

Kvíz prověří hlavně to, jestli starým českým výrazům jen pasivně přikyvujete, nebo opravdu víte, co přesně znamenají. Otázky jsou postavené na každodenních situacích, které byste mohli slyšet na vesnici, ve starém filmu nebo v rodinném dopise. Častou chybou bývá, že si lidé význam jen domyslí podle podobného znění, případně si ho spletou s nářečním nebo úplně jiným slovem. Záměrně jsme proto zařadili i výrazy, které se ještě občas používají, ale jejich původní význam už řada lidí posouvá nebo zjednodušuje. V redakci jsme vybrali otázky, které vycházejí ze starších slovníků, literatury, archivních textů i živého vyprávění pamětníků. Budete tak potřebovat nejen paměť ze školy, ale i jazykový cit, trochu logického uvažování a ochotu tipovat s rozumem.

Jak z kvízu vytěžit víc než jen počet bodů

Zkuste si kvíz projít bez nápovědy a bez googlování, jen s tím, co máte v hlavě z dětství a četby. Možná zjistíte, že slovům svých prarodičů rozumíte mnohem líp, než jste si mysleli, a třeba byste u stolu ostudu neudělali. Stejně dobře se ale může stát, že vás některé výrazy zaskočí a skončíte na poloviční úspěšnosti, což je úplně v pořádku. Berte to spíš jako bezpečné měřítko vlastní zvědavosti o jazyk než jako přísnou zkoušku z češtiny. Když vás některé slovo zaujme, klidně se doma zeptejte, jak ho kdo chápe, uvidíte, jak rozdílné odpovědi dostanete. Až budete na konci znát správné významy všech výrazů, možná si jeden dva schválně zkusíte použít v hovoru a uvidíte, kdo si všimne.