Bezohlední lidé by si neměli pořizovat domácího mazlíčka, který potřebuje jejich péči, lásku i disciplínu. Ve skutečnosti se to ale stává celkem často. A když takového páníčka jeho roztomilá hračka omrzí, prostě se jí bez výčitek zbaví. Každoročně tak narůstají počty toulavých psů a koček, jejichž osudy bývají velmi kruté. Spousta zoufalých zvířat přežije drsné podmínky, které skýtá život na ulici, jen čirou náhodou.

Pejsek byl jen kost a kůže, nemohl ani vstát

Děsivým příkladem je malý pejsek, kterého podle webu TheEpochTimes objevili lidé z útulku pro týraná a opuštěná zvířata, jak bezvládně leží v jedné z ulic argentinského Buenos Aires. Když na něj ochránci narazili, hrnuly se jim slzy do očí. Na kost vyhublé zvíře bylo v tak otřesném stavu, že nemohlo ani stát. Nezmohlo se vůbec na nic. Bylo na první pohled zřejmé, že neuvěřitelně trpí. Podle všeho mu v tu chvíli zbývaly jen hodiny života.

Pes jen o vlásek unikl smrti. Kvůli zacházení majitelů se z něj stala chodící kostra

Naštěstí se ale dostalo do rukou zkušených záchranářů, kteří dobře věděli, co dělat. Okamžitě ho naložili do auta a odvezli k veterináři. Pejsek, kterého pojmenovali Herkules, byl v žalostném stavu. Neměl sílu udržet se na nohách a jen polehával. Celé jeho hubené tělo pokrýval namísto srsti svrab. Kdyby záchrana nedorazila včas, byl by jeho osud zpečetěn. Přestože už byl v nejlepších rukách, veterináři si nebyli jistí, zda přežije.

I když byl v bezpečí, nebylo vyhráno

Následujících 48 hodin bylo kritických. Chlupáč potřeboval intenzivní nonstop péči, a tak si ho záchranářka Pia vzala domů. Zpočátku odmítal jíst. „Byl apatický. Zhubnul další kilo, neměl vůbec sílu. Každé tři hodiny jsem mu dávala vodu a povzbuzovala ho, aby se napil, a nutila mu jídlo. Byla jsem pořád u něj. Chvílemi jsem ale byla dost bezradná. Párkrát mě napadlo, že to prostě nezvládne,“ přiznala serveru TheDodo ošetřovatelka z útulku Pia.

Stejně jako řecký hrdina, po kterém byl malý Herkules pojmenován, se ale nevzdal a bojoval o svůj život ze všech sil. Po několika týdnech, kdy se mu dostávalo láskyplné péče, se poprvé postavil a udělal pár vratkých kroků. Když ho ošetřovatelka uviděla, rozplakala se radostí. Chlupáč pomalu přibíral na váze, začala mu růst nová srst a vydal se i na procházku do zahrady. Původně se Pia ujala pejska jen na dobu, dokud se nevyléčí. Vzniklo ale mezi nimi tak silné pouto, že se ho nedokázala vzdát.