Ze života uklízečky: Za celou 30letou kariéru zažila hodně, nejhůře to ale vždy vypadalo u nejbohatších klientů

Každé zaměstnání je důležité a mnohdy i to pro ostatní podřadné a jednoduché je ve skutečnosti jedním z nejdůležitějších a velmi náročných. Podle čtenářky Svatavy K. se mezi takováto zaměstnání řadí uklízení. I když by se to mohlo někomu zdát směšné, ona to myslí naprosto vážně. S touto prací má mnohaleté zkušenosti, o které se podělila v dopise zaslaném do naší redakce.

Měla ráda uklízení, a tak se to stalo také její prací

Paní Svatava K. je nyní čerstvě v důchodu, na který má dle svých slov rozhodně nárok. Přestože měla vystudovanou vyšší odbornou školu a dobré zaměstnání, vše se změnilo po jejím těžkém úrazu. Po něm totiž svou práci již nemohla vykonávat a dostala invalidní důchod, přestože měla jen něco málo přes třicet let. Kvůli nízkému příjmu si musela najít přivýdělek, což ale nebylo tak jednoduché. Nakonec se rozhodla pro manuální práci.

Jelikož ráda uklízela a starala se o ostatní, zaměřila se na volná místa uklízečky. Uvědomila si, že nejlepší pro ni bude najít si práci v několika domácnostech, kde by pravidelně docházela uklízet. Svou práci si velmi oblíbila, i když u některých zaměstnavatelů se necítila dobře, a to zejména u bohatých rodin. „Po třiceti letech praxe v tomto oboru můžu říct, že většina zbohatlíků je opravdu nevychovaná a zhýčkaná,“ svěřuje se v dopise paní Svatava K. Mnohokrát byla svědkem šílených věcí.

U bohatých lidí to bylo nejhorší

U jedné bohaté rodiny vydržela jen týden, protože s ní žena jednala jako s hadrem. Donutila ji zaplatit drahý parfém, který paní Svatava omylem rozbila, přestože bylo ve flakonu už jen na dně. Musela jejich mramorové podlahy drhnout ručně na kolenou, uklízet po nich použité kondomy. Po jejich náctileté dceři dokonce použité hygienické vložky, které se válely po zemi v její koupelně. „Takové chování jsem ještě nezažila, taky jsem jim při odchodu řekla pěkně od plic, co si o nich myslím,“ vzpomíná paní Svatava K.

Naopak u jedné starší paní, kterou si moc oblíbila, skoro neměla co uklízet. Před jejím příchodem totiž žena vše sama uklidila, protože by se styděla, mít tam nepořádek. „Jediné, co jsem mohla udělat, tak umýt okna, na které stará paní nedosáhla,“ popisuje čtenářka. Často byla svědkem hádek, především ženy se jí svěřovaly se svými problémy a ona si je samozřejmě nechávala pro sebe. Obdivuji ji, protože sama uklízení nemám ráda. Je třeba si to nějak zpříjemnit a zjednodušit. Třeba pomocí těchto 6 tipů, o nichž jsme se na Dámském Deníku již zmiňovali.

Za ta léta si paní Svatava uvědomila, jak náročná a potřebná je práce uklízečky, i když si někdo jistě myslí, že je to snadné. Naučila se, že je špatné soudit člověka předem, protože se mnohokrát přesvědčila, že z velmi milých zaměstnavatelů se časem vyklubali zlí lidé, naopak z těch přísných zase jedinci se zlatým srdcem. „A rozhodně není ostuda pracovat jako uklízečka, je však důležité svou práci dělat spolehlivě a s velkou pečlivostí,“ končí těmito slovy svůj dopis paní Svatava K.