Umí se zvířata smát? Jaký zvuk u toho vydávají a jak to můžeme poznat?

Společný smích je důležitý způsob, jak se lidé sblíží a spojí. Příčiny smíchu se mohou u jednotlivců a skupin velmi lišit. Zvuk smíchu je obvykle rozpoznatelný u lidí patřících k různým kulturám. A jak to mají zvířata? Mohou se také smáte jako lidé?

Smích vyjadřuje řadu emocí

Lidský smích vyjadřuje řadu emocí. Od pozitivních pocitů jako je potěšení až po negativní jako je znechucení. Lidé se smějí, když slyší vtip nebo když vidí něco vtipného. U zvířat však není známo, zda mají smysl pro humor, tak jako lidé. Mnoho zvířat během hry vydává zvuky, které jsou jedinečné pro tuto sociální interakci. Vědci považují takové vokalizace za blízké lidskému smíchu. Vědci nedávno zkoumali vokalizaci hry, aby zjistili, jak to je.

iZdroj fotografie: Pixabay

Tým identifikoval 65 druhů zvířat, která se smála při hraní. Většina z nich byli savci, ale našlo se mezi nimi také několik druhů ptáků. Tato nová analýza by podle studie mohla vědcům pomoci vysledovat evoluční původ lidského smíchu. Některé typy herního chování vypadají jako boj. Na rozdíl od boje se však hra obvykle opakuje a děje se nezávisle na dalším společenském chování jako je pření nebo hledání potravy.

Jak identifikují hru?

A jak vědci identifikují hry? Lidé kteří studují primáty to mají jednoduché. Primáti totiž mají herní tvář, která se podobá výrazům lidí, kteří si hrají. Vědci přišli na to, že opice při hraní tiše dýchají. Také mnoho dalších primátů vokalizuje během hry. Mnoho z těchto zvuků se objevilo pouze během hry. Například vrčení opice, ultrazvukový trylek krysy či píšťalka delfína. Většina zvířat, která se smála byli tedy savci.

iZdroj fotografie: Pixabay

Ozvalo se však také několik druhů ptáků jako straka australská nebo papoušek kea. Vědci zjistili, že pokud zaznamenají válečný smích papouška kea a budou ho pouštět reproduktorem, ostatní kea papoušci si začnou spontánně hrát. Smích papouška působí jako pozvánka ke hře a jejímu zahájení. Zprávy o smíchu chybí zejména ve studiích popisujících ryby, obojživelníky a plazy. Je ovšem fascinující kolik zvířat má podobnou funkci vokalizace.

Zdroj: LiveScience