Babičky jsou nenahraditelné. Krátký film, který obletěl svět vás dožene k slzám

Podle ČT24 nový výzkum ukázal, že babičky mají ke svým vnoučatům silnější vztah než k vlastním dětem. Možná jste si i vy všimli, že se vaše maminka chová k vašim dětem úplně jinak, než se chovala k vám, když jste byli malí. A to mnohem lépe. Zdaleka není tak přísná a na vnouče si najde mnohem více času. Za takovou babičku však může být každý jenom rád, protože hezký vztah s babičkou ovlivňuje vnouče i poté, co odejde z jeho života.

Během života si s babičkou vytvoří silné pouto

Podívejte se na krátký film, který v Anglii získal cenu za nejlepší krátký studentský film. Během chvilky nás autor provede vyvíjejícím se vztahem mezi vnukem a jeho babičkou. Od chvíle, kdy babička drží novorozeného vnuka v náručí, přes chvíle, kdy spolu chodí na procházky nebo krmit kachny, až po babiččinu smrt, která vnuka hluboce zasáhne.

Vidíme tu příběh pevného pouta a lásky, jež mezi prarodičem a vnoučetem vzniká. Věci, na které rodiče v hektickém životě nemají čas, zastane babička. Ona chodí s vnukem na procházku, ona ho naučí péct dort, ona si s ním na lavičce v parku povídá, když už je mnohem starší. Na závěr přichází to, co je nevyhnutelné. Babička onemocní a umírá.

Vztah s prarodiči může hrát u dítěte klíčovou roli

Film tak má ještě jednu rovinu, která znázorňuje koloběh života, předávání zkušeností a smrt, které se nikdo nevyhne. Téma autor uchopil velmi citlivě a zdá se, jako by sám mluvil ze své vlastní zkušenosti. Každý, kdo měl fungující babičku, jistě potvrdí, že mu do života předala opravdu mnoho, a s láskou na ni vzpomíná ještě v hluboké dospělosti.

iZdroj fotografie: Freepik

„V poradně s klienty téměř vždy narazíme na téma prarodičů. Zjišťujeme, jak klíčový vliv na jejich život mají, že je větší, než si uvědomujeme. Děti jsou schopní pozorovatelé a vysledují i drobné hříchy, které si pak pamatují do dospělosti,“ uvedla psycholožka Šárka Červinková pro Deník. A potvrdila tak, že vztah s prarodiči hraje významnou roli i v pozdějším životě dítěte.

Já tedy na mou babičku, která je již léta po smrti, vzpomínám velmi často. I když ne každá babička se k vnoučatům má, naštěstí je těch hodných babiček stále dost a měli bychom si jich proto vážit. Nedávno jsme na DámskémDeníku psali o jednom mimořádném poutu mezi babičkou a její vnučkou. Ta nemohla přenést přes srdce, že babička nemůže být na její svatbě, a tak za ní přijela ve svatebním až do nemocnice.