Podzimní a zimní počasí ovlivňuje La Nina ENSO v tropickém Tichém oceánu

ENSO zkratkou pro „El Niño Southern Oscillation“. Je to oblast oceánu v tropickém Pacifiku, která střídá teplé a studené fáze. Tropické pasáty (východní větry, které obíhají kolem Země poblíž rovníku) obvykle iniciují nebo zastavují určitou fázi, protože míchají oceány. ENSO má zásadní dopad na vzorce tropické konvekce a komplexní interakci systému oceán-atmosféra, jehož prostřednictvím je vliv ENSO distribuován globálně.

iZdroj obrázku: Pixabay.com

Posílení La Nina je klíčovým prvkem ve vývoji počasí pro dobu nejméně následujících 6 měsíců. Každá fáze ENSO má jiný vliv na tropické počasí a cirkulaci, a tím ovlivňuje počasí po celém světě odlišně. Specifická fáze (teplá/studená) se obvykle vyvíjí kolem pozdního léta a podzimu a může trvat až do příštího léta, nebo dokonce až dva roky! Teplá fáze ENSO se nazývá El Nino a studená fáze La Nina. 

Čeká nás průměrně teplý podzim i zima, srážky v normálu

Z grafů meteorologů se dozvíme, že hlavní ochlazování začalo v létě a mělo by pokračovat až do pozdního podzimu. Fáze La Nina bude pokračovat po celou zimu 2020/2021, přičemž se očekává, že začne slábnout do jara 2021. Několik posledních sezón na podzim/zima probíhalo s aktivní fází La Nina. Zprůměrovali jsme je, abychom zjistili, jak vypadá průměrný vzorec.

iZdroj obrázku: Pixabay.com

Ukázalo se, že podle předpokladů je část Evropy (včetně středomořské oblasti) nadprůměrně mokrá, menší část má sušší pevniny než obvykle. Zdá se, že jak srážkově, tak teplotně nás nečekají žádné extrémy, a podzim ani zima se nebudou příliš vymykat průměru posledních let, ačkoliv obecně budou patřit mezi teplejší roky.

Teplotní výhled na zimu není jednoznačný

Na velké mrazy to pravděpodobně nevypadá. Většinu lidí samozřejmě zajímají informace o zimě 2020/2021. Na detaily je ještě příliš brzy. Ale můžeme jednoduše rozšířit historickou analýzu podzimů La Niny, abychom viděli, jak vypadaly předchozí zimy a co tedy můžeme očekávat.

iZdroj obrázku: PxHere

Obecně se očekává teplejší počasí, a to zejména na základě jednoduché informace. V posledních deseti letech je prakticky každý měsíc a každé roční období teplejší, než je obvyklé. Vzhledem k 40 až 60 procentní úspěšností předpovědí je však klidně možné, že se to letos konečně zlomí a půjde o výjimku potvrzující pravidlo.

• únor a březen pravděpodobně přinesou více dešťových srážek než sněhu,
• stejně jako listopad, ani prosinec a leden nemají přinést v ČR významnější sněhové pokrývky,
• podobné podmínky v předchozích letech ukazují, že vliv La Niny není jednoznačný, přinesla sníh i oblevu.

Jak funguje předpověď počasí a proč občas nevyjde?

Pro předpověď počasí je nutné shromáždit co nejvíce informací o aktuálním počasí a stavu atmosféry. Pozorování teploty, tlaku, vlhkosti a rychlost větru z celého světa se shromažďují, poté jsou přenášena do výkonných superpočítačů. Hlavním omezujícím faktorem je to, jak rychle tyto počítače dokážou zpracovat všechny informace k vytvoření prognózy. Meteorologové také sledují aktuální povětrnostní podmínky.

iZdroj obrázku: PxHere

Kvůli chaotické povaze atmosféry může však mít i malý vývoj v oceánu významný dopad na polohu a sílu meteorologického systému, když dosáhne například pevniny. Atmosféra je obrovská a složitá a není možné přesně monitorovat všechny její části.

Jak funguje La Nina a její vliv na počasí ve světě

Jeden z hlavních vlivů La Niny (nebo jakékoli jiné fáze ENSO) lze vidět v měnícím se proudovém proudu.

Tryskový proud je velký a silný proud vzduchu (větru) v nadmořské výšce přibližně 8–11 km. Proudí od západu k východu kolem celé polokoule, ovlivňuje tlakové systémy a jejich sílu, čímž formuje naše počasí na povrchu.

iZdroj obrázku: PxHere

Kolem severní polokoule se mění s velmi vysokými rychlostmi větru. Vidíme, že nejsilnější proudový proud byl umístěn nad severním Atlantikem. Tichomořská část proudového proudu byla slabší, ale méně zakřivená než v euroatlantickém sektoru.