Může se člověk ve vztahu zamilovat do jiného člověka? Realita dlouhodobého soužití je jiná, než byste čekali

Milostný vztah by měl být naplněný láskou, porozuměním, nasloucháním, důvěrou a tolerancí. Pokud tohle vše se svým protějškem máte, nejspíš jste nalezli svou životní lásku. Většinou máme pocit, že je vše zalité sluncem a my jsme konečně potkali spřízněnou duši a nic se nemůže pokazit právě na začátku vztahu. Říká se, že máme nasazené růžové brýle. 

iZdroj fotografie: Pixabay

Realita dlouhodobého soužití

Každý, kdo žije se svým protějškem déle jak rok, může potvrdit, že počáteční sladké opojení opravdu postupně vyprchá a realita partnerského vztahu je úplně jiná. Není o každodenních projevech lásky, vášnivém sexu a neustálém dokazování tomu druhému, že je naše životní láska. V dlouhodobém vztahu je důležité mít si stále co říct, umět se spolu zasmát, prokazovat si laskavosti a důvěřovat si. Jenže právě důvěra je něco, co si nelze vynutit. Důvěru si musí člověk získat a to není nic jednoduchého. Zvlášť ve světě plném moderních technologií, kdy je seznamování častou náplní nudného odpoledne stráveného na internetu.

iZdroj fotografie: Pixabay

Komunikace je základ

Co se stane, když se po 10 letech sdílení lože sníží četnost vášnivých nocí? Když jediné společné debaty, které s partnerem vedete, jsou o tom, kdo vyzvedne děti ze školy a co je potřeba nakoupit? Mnoho jedinců nemusí unést zevšednění vztahu, které je ale obvyklé a důležité pro klidné soužití. Tito lidé začnou hledat jiskru, která v nich znovu zažehne spalující oheň, u jiné osoby. Dnes už k tomu stačí pouhý mobilní telefon a troška odhodlání. I z obyčejného přátelského vztahu s kolegou se může vyklubat žhavý románek, který tomu, kdo je doma nespokojený a neumí to říct, znovu zvedne sebevědomí.

Jak tomu předejít? Jednoduše – psychologové se shodují na základních pravidlech: 

• Pojmenovat své pocity
• Sdělit je partnerovi
• Hledat společně řešení

Vyplakat se na cizím rameni není to správné východisko. Pokud máte problém s partnerem, je právě on kompetentní osoba k jeho řešení. Musí se ale dozvědět, že vás něco trápí. 

Co když je pozdě?

Stalo se, že jste se zakoukali do pohledného kolegy a on vaše city opětuje? Snažíte se, aby se z platonického vztahu nestalo něco víc? Co když je ale i tohle nevěra? To je pro každého jedince individuální, nastavení těchto hranic byste však měli svému protějšku komunikovat již v začátcích vztahu, abyste nebyli vy nebo on nemile překvapeni. Jednomu nevadí flirtování, pro někoho není problém líbání a jsou i tací, kteří jsou schopni tolerovat dokonce sex, pokud v něm nejsou zapojeny city. Pro každého je tedy nevěra něco jiného a ve vztahu by měli být s těmito nastavenými pravidly obeznámeny obě strany. 

iZdroj fotografie: Pixabay

Odborník to nevidí jinak

Podle pařížského sociologa Francoise de Singly je emoční nevěra mnohem horší než ta fyzická. „Nevěra, která se týká jen fyzična, obvykle nemívá tak zdrcující dopady jako zamilování se do jiné osoby. V této nejisté době je důvěra pilířem vztahu, a pokud je nalomena láskou ke třetí osobě, většinou již není návratu zpět. Každý cítí potřebu být milován a respektován a emoční nevěra je projevem absolutní neúcty a dehonestace.“

iZdroj fotografie: Pixabay

Podvedenou osobu může toto citové trauma poznamenat na celý život v tom smyslu, že pro ni bude těžké důvěřovat jiným lidem, nebo dokonce nedokáže navázat nový funkční vztah. Následkem bývá velmi nízké sebevědomí a žárlivost, která se stává chorobnou. Po takovémto zklamání je nejlepší řešení navštívit psychologa, který pomůže najít ztracené sebevědomí a nedovolí, aby tento problém přerostl v deprese a úzkosti. Buďme proto ve vztazích upřímní a nastavme si pravidla tak, aby vyhovovala oběma stranám a nedocházelo k těmto mnohdy zbytečným křivdám.

Zdroj: Healthline