Při čekání na vlak si žena všimla malinkého koťátka uvězněného u kolejí. Neváhala a snažila se mu pomoci

Dnešní doba je plná různých nebezpečí a nástrah, která nebyla v dřívějších časech úplně běžná. Když člověk zpozoruje jiného člověka nebo jakéhokoli živého tvora v nesnázích, měl by se mu snažit pomoci. Bohužel, spousta lidí v dnešní době takovéto situace raději přehlíží. Proč by se měli starat o někoho cizího, když sami mají dost starostí. Již ale nepřemýšlí nad tím, jak rádi by byli za něčí pomoc, kdyby se také ocitli v život ohrožujícím nebezpečí. Naštěstí ale stále existují lidé, kteří se za každou cenu snaží nebohým podat pomocnou ruku.

Nečekala a snažila se najít pomoc

Přesně tak se zachovala Kristine Malone, která zrovna čekala na nádraží v New Yorku na vlak, jímž denně jezdí do práce. Z ničeho nic zaslechla podivný zvuk, jenž na vlakové nástupiště opravdu nepatřil. Znělo to jako jemný pláč. Kňourání vycházelo od nedalekých kolejí. Začala se tedy dívat za zvukem, ale na první pohled neobjevila nic neobvyklého. Jakmile se ale podívala znovu a přimhouřila oči, uviděla malý rezavý chomáč chlupů přitisknutý ke kamenné zdi za kolejemi. Malé chlupaté klubíčko na ni kouklo a vydalo další zoufalé zapištění.

V tu chvíli Kristine věděla, že čas zde hraje opravdu velkou roli. Zveřejnila tedy na sociálních sítích příspěvek, ve kterém hledala pomoc. Na něj jí po chvíli odpověděl John Debacker, víceprezident Long Islad Cat/Kitten Solution, Inc., což je newyorský útulek a záchytná stanice pro kočky a koťata. Věděl, že záchrana bude obtížná, ale neváhal ani chvíli a na nádraží se vydal sám spolu s několik zaměstnanci útulku. Jakmile viděl, kde se kotě nachází, uznal, že cesta k němu bude mít více překážek, než původně předpokládal. Bylo totiž uvězněné v díře v kamenné zdi.

Záchranný tým udělal nemožné

Zachráncům bylo jasné, že přiblížit se ke kotěti bude velmi náročné. Snažili se k němu dostat z úrovně ulice, ale nebylo to možné. Vystavili by se tak obrovskému nebezpečí. Po chvíli spatřil Debacker dva policisty, kteří procházeli po nástupišti. S nadějí je poprosil o bezpečný přístup ke kolejím a uvedl důvod, proč to potřebuje. Naštěstí byli tito dva strážníci také milovníci zvířat, takže bez problému vypnuli proud a doprovodili zachránce na koleje.

Poté se Debacker a záchranný tým přiblížili ke kotěti, jak jen nejblíže mohli. Museli být opatrní, aby ho nevyplašili. Naštěstí se jim to podařilo a rychle koťátko zachytili do záchranné sítě. Teď již bylo v bezpečí. Jako záchranář zvířat na plný úvazek má Debacker mnoho zkušeností s toulavými koťaty. Okamžitě tedy poznal, že tato malá zrzavá čičinka je jiná. Byla velmi vystrašená, ale nevypadala vůbec jako ostatní toulavé a divoké kočky, na které byl muž zvyklý. Byla tak sladká a přítulná. Od svého zachránce dostala jméno Metro a byla převezena do místního útulku.

V bezpečí u nové majitelky

O několik týdnů později Kristine, díky které mohlo být malé koťátko zachráněno, navštívila Metro v útulku. Jakmile ho spatřila, nemohla se rozhodnou jinak, než že jej oficiálně adoptuje. Po podpisu všem nutných papírů a adopční smlouvy si žena mohla kočku odnést domů.

iZdroj fotografie: Pexels

Metro tak nyní žije svůj nejlepší život s Kristine a její dcerou v bytě nedaleko kolejí, kde bylo nalezeno. Nikdo netuší, jaký život mládě žilo, než se ocitlo na kolejích, ale jedna věc je jistá: Konečně je tam, kam patří. Kristine a její dcera Destiny jsou z nového přírůstku naprosto nadšené. A Metro si svůj nový život v bytě náramně užívá. Je to taková kočičí pohádka.