Žijí ze sociálních dávek a požadují, aby jim stát zaplatil i svatbu: „Je to naše občanské právo!“

Svatba je snem snad každé malé holčičky. Dívky po celém světě tento slavnostní den považují za výrazný mezník svého života. Neodmyslitelně k němu patří dokonalý partner, krásné bílé šaty, které udělají z každé ženy princeznu, a pořádná oslava. Všechny tyto součásti onoho snového okamžiku však každým rokem stoupají na své ceně, která se liší u každé svatby.

Sociální dávky

Anna s Jordanem se seznámili ve vlaku. Oba jeli tím stejným spojem a dali se do řeči během cesty. Následně si na sebe vyměnili kontakty a začali spolu chodit. Později se k sobě sestěhovali a začali spolu žít. Spojuje je jedna věc. Ani jeden z nich nemá žádné zaměstnání. Oba tedy žijí ze sociálních dávek, které jim posílá stát. Ani jeden z nich nechce svůj stav změnit.

Pětatřicetiletý Jordan si po ztrátě svého pracovního místa zkoušel najít nové zaměstnání, to mu však nevyšlo, a tak se svými snahami přestal a smířil se s jednoduchým příjmem. Dvaatřicetileté Anně brání v zisku nějakého pracovního místa naopak její obezita. Stejně jako Jordan reagovala na několik nabídek, na všech místech však byla odmítnuta kvůli své fyzické kondici.

Požadavek na stát

Netypický pár došel po pár letech soužití k rozhodnutí, že by do toho chtěl praštit. Mají však jeden zásadní problém, a tím jsou finance. Z dávek na živobytí se jim nedaří uspořit částku, která by pokryla všechny náklady na svatbu. Anna s Jordanem tak vymysleli originální řešení. Vznesli požadavek vůči státu, aby jim svatbu zaplatil. Konkrétně z peněz daňových poplatníků.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Pokládají tento nápad za svoje občanské právo. Anna dokonce dodala, že by ji svatba motivovala ke změně životního stylu, která by jí mohla umožnit zapojení do pracovního trhu. Pár svůj nápad a celý svůj příběh dokonce sdělil médiím, jež z něho udělala senzaci, která se jen tak nevidí. Partneři doteď neobdrželi žádnou odpověď státního orgánu, jež by je uspokojila.