Toxické fráze, které by rodiče nikdy neměli říkat dětem. Nevědomky jim tím ubližují

Rodičovství není zrovna snadný úkol. Pravděpodobně každý člověk při výchově svých potomků udělal věci, na které není pyšný. Vypořádat se s dětskou bezprostředností chce prostě trpělivost a pevné nervy. Podle psychologů je normální, že se při výchově rodiče uchylují i k malým lstem a drobnému vydírání. Každý člověk dělá chyby, ale je důležité se z nich poučit.

Fráze rodiče říkají bezmyšlenkovitě

Existují ale výrazy, které dospělí používají, aniž by si uvědomovali jejich dopad na dětskou psychiku. Zdánlivě jde totiž o neškodné fráze a pravděpodobně je rodiče používají bezděky a velmi často. Jenže na děti a jejich pocity mohou mít mnohem zásadnější a škodlivější dopad, než byste vůbec dokázali dohlédnout. Věnujte pozornost těmto čtyřem frázím, které byste měli při výchově vypustit.

1) Budeš v pořádku, není to problém

Pokud se dítě baví na hřišti a upadne, každý rodič hned přiběhne a utěšuje ho, že se nic neděje, že bude v pořádku. „Tyto fráze se často říkají dětem v naději, že jim to pomůže se uklidnit, kdykoli se cítí zraněné. Ale pokaždé, když takto zareagujeme, děti se cítí zraněné a odmítnuté,“ vysvětluje psycholožka Sarah Conwayová.

Časté používání této fráze vede k tomu, že dítě začne svým rodičům nedůvěřovat, zejména v těžkých chvílích. Nahradit frázi, že dítě bude v pořádku, že to není velký problém, se dá snadno. Podle psycholožky je mnohem lepším řešením, když se rodič v podobném případě zeptá potomka, jak se cítí. Tím mu dá najevo, že mu záleží na jeho pocitech, a dítěti dává zároveň signál, že se s ním může kdykoliv o své pocity podělit.

iZdroj fotografie: Depositphotos

2) Vždycky a nikdy

Za prvé je důležité si uvědomit, že slova vždycky a nikdy opravdu platí jen zřídkakdy. Když je rodiče často používají, není to šťastné. Děti totiž věří tomu, co jim říkají. Takže si mohou o sobě vytvořit mylnou představu. „Třeba když rodič řekne, že dítě je vždycky zlé na svého mladšího sourozence. Rodič by se měl zaměřit na opačné chování dítěte a ocenit ho,“ říká psycholožka Kimberley Bennetová. Pokud potomek udělá něco, co se rodiči nelíbí, je dobré si o tom promluvit a problém vyřešit.

3) Zlobíš mě, neposloucháš

Časté fráze, které ratolesti od rodičů slýchají, jsou: zlobíš mě, rozčiluješ mě, jsem smutný, když neposloucháš. Domnívají se totiž, že když tohle dětem budou říkat, vyvinou u nich empatii. Jenže to je omyl. „Tyto věty dětem vysílají zprávu, že jsou zodpovědné za pocity rodiče. Může to vést k tomu, že děti mohou začít skrývat věci před dospělými ze strachu, že je to rozruší,“ uvedla Conwayová. Radí proto rodičům, aby se drželi v komunikaci s dětmi faktů, protože ty mladší ani nejsou vývojově schopné vidět něco z pohledu druhého.

iZdroj fotografie: Depositphotos

4) To není pravda

V životě dítěte existuje spousta situací, které přímo vybízejí rodiče k tomu, aby mu řekli, že to, co se stalo, co cítí nebo vnímají, prostě není pravda. Třeba když si dítě stěžuje, že si s ním nikdo nechce hrát. „Když se s rodičem děti podělí o něco, co je trápí, instinkt jim okamžitě vyšle signál, že to není pravda. Ale pak si děti mohou myslet, že jim nebo jejich pocitům rodič nevěří,“ říká psycholožka Ashurina Reamová.

Přestože to, co ratolest říká, je pro rodiče nepředstavitelné a možná i zraňující, nemůže mu říct, že se prostě mýlí. „Jejich úkolem je naslouchat svým dětem a ptát se jich, co způsobilo, že se tak cítí,“ dodala. Namísto konstatování, že to není pravda, stačí prostě vyzvídat. Zeptat se ratolesti, proč si to myslí.