K muži se po neuvěřitelných 72 letech dostal milostný dopis, který mu napsala jeho teď již zesnulá manželka. Šokoval celou rodinu.
Někdy dostaneme milou zprávu od někoho, na kom nám záleží. Cinknutí telefonu nám dodá příval dopaminu. Jeden muž si však na svou zprávu musel počkat více než sedm desetiletí. Psal se rok 2017, Melissa Fahyová a její otec Allen Cook přestavovali dům ve Westfieldu v New Jersey. Při práci narazili na prasklinu v půdních schodech. Uvnitř toho, co vypadalo jako pouhý problém, který je třeba opravit, se však skrýval poklad, který měl větší cenu. Tato stará a zvětralá obálka byla označena nápisem vrátit odesílateli. Oba je přemohla zvědavost.
Na internetu vypátrali příjemce
Cookův zeť začal číst dopis uvnitř obálky. Otec si vzpomněl, že mu jeho obsah připadal jeho slovy neuvěřitelný. On i jeho dcera věděli, že musí najít adresáta tohoto dopisu napsaného téměř před sto lety. Řekl: „Poté, co jsem si ho přečetl, jsem prostě věděl, že ho musím dostat zpátky tam, kam patří. Tedy k právoplatné rodině.“ A tak díky svým laickým detektivním schopnostem využil internet a podařilo se mu vypátrat syna původního příjemce, který žil v Kalifornii. Dopis, napsaný v květnu 1945, byl adresován dnes již postaršímu muži Rolfu Christoffersenovi.
V roce 2017, kdy historický dopis obdržel, mu bylo 96 let. Tento dopis pro něj nenapsal nikdo jiný než jeho zesnulá manželka. Tehdy těhotná Virginia Christoffersenová napsala dopis, když se jí stýskalo po manželovi. Vdovec byl za druhé světové války jako námořník v norském námořnictvu. Rolfův syn se rozhodl přečíst ho svému otci v den šestého výročí matčiny smrti. Byla to velmi emotivní záležitost. Část dopisu zněla: „Miluji tě, Rolfe, jako miluji hřejivé slunce, a tím jsi pro můj život, sluncem, kolem kterého se pro mě točí všechno ostatní.“
Dopis ho nesmírně zaskočil
Napsala, že je hrdá a šťastná, že s ním má dítě, a psala o tom, jak je pro ni důležitý. Virginia také uvedla, že když jsou spolu, cítí se jako v nebi. Rolf byl vděčný a poděkoval nálezcům, že ho na tento dlouho ztracený dopis upozornili. Sami o tomto zážitku řekli: „Nemohli jsme uvěřit tomu, že jsme ho oslovili a snažili se vrátit dopis, který mu patřil.“ Také jeho syn byl tímto zážitkem ohromen. Rozplakal se, když mluvil o tom, jak významná pro něj slova jeho zesnulé matky byla. Starší muž uvedl, že ho tento dopis, který mu byl předán po tak dlouhé době, zaskočil.
Jeho vlastních slova: „Byl jsem po tolika letech velmi překvapený. Zaplavil mě příval štěstí, když jsem zjistil, že takový dopis existuje. Ještě teď jsem velmi dojatý.“ Rolfova manželka už možná není mezi živými. Ale to neznamená, že nemůže cítit její přítomnost prostřednictvím toho, co mu zanechala v tak krásném dopise, který mu připomíná její věčnou lásku. Ať už jde o WhatsAppy nebo dopisy, psané slovo udržuje spojení a poskytuje útěchu lidem na různých stranách zeměkoule.
Vzpomínky na lásku k rodině
Dnes již zesnulý americký voják John Gonsalves, který v mládí bojoval ve druhé světové válce, se o to pokoušel se svou matkou. V roce 1945 jí ve svých dvaadvaceti letech, když byl v zákopech, napsal dopis. Bohužel se tento dopis ztratil a jeho maminka zemřela dříve, než byl po šestasedmdesáti letech nalezen. I on už není mezi námi. Jediným, komu zůstala jeho slova, je vdova Angelina Gonsalvesová.
A lost love letter finds its recipient after 72 years https://t.co/gktDo6Ii5K via @WTKR3 pic.twitter.com/nm4Fip0yZ3
— Rachael Cardin (@RachaelCardin) May 15, 2017
Dopis zněl: „Drahá maminko. Dnes jsem od tebe dostal další dopis a s radostí jsem se dozvěděl, že je všechno v pořádku. Pokud jde o mě, mám se dobře a daří se mi dobře. Ale co se týče jídla, je většinou dost mizerné. S láskou a polibky, Tvůj syn Johnny. Doufám, že se brzy uvidíme.“ Jejich slova žijí dál jako připomínka toho, jak moc milovali svou rodinu. Musí být velmi zajímavé je nacházet a objevovat jejich příběhy.
Píšete stále klasické dopisy, nebo preferujete elektronickou komunikaci?