Dopis 83leté babičky je plný životních lekcí a rad, které jsou lepší než od psychiatra. Doporučuje nic neodkládat

Moderní doba s sebou nese i zrychlené životní tempo, tlak na efektivitu a vysokou produktivitu. A čas běží. Většina lidí se v podstatě celý život za něčím žene. Za kariérním růstem, dokonalým tělem, lepším autem, novou chalupou, lepšími výdělky. Ve zběsilém tempu si málokdo najde čas na to, aby se zastavil a uvědomil si, jak je život krásný.

Roky přibývají a docházejí síly

Když už se lidé na chvilku zastaví, většinou to není dobrovolně. Donutí je k tomu nemoc nebo nějaká tragédie, aby si uvědomili, co je v životě opravdu důležité a jak čas neúprosně letí. Obzvlášť když roky přibývají a docházejí síly. Úžasný dopis, který je plný životních lekcí, napsala své přítelkyni Bertě 83letá babička.

V dojemném dopisu babička napsala. „Milá Berto, více čtu knihy a méně utírám prach. Sedávám na dvorku a obdivuji výhled, plevel na zahradě mě už netrápí. Trávím více času s rodinou a přáteli a méně pracuji. Život přece není vytrvalostním závodem. Musí být plný příjemných zážitků. Teď se snažím tyto okamžiky rozpoznat a ocenit je,“ uvedla.

Chci to udělat hned

V dopisu, jenž stojí za přečtení, se moudrá žena rozepsala o tom, jak začala používat věci, které do té doby byly schované jen na výjimečné příležitosti. „Nic nešetřím. Používám čínský porcelán a křišťál pro každou zvláštní příležitost, jako je ztráta jednoho kilogramu nebo první kvetoucí duhovka. Když jdu na trh, nosím svou nejkrásnější bundu,“ napsala.

iZdroj fotografie: Pixabay

Podobně se rozepsala o dalších drobných maličkostech, jimiž si rozzářila život. „Svůj nejlepší parfém si nešetřím na speciální večírky, ale používám ho, když jdu do banky nebo do obchodu. Slova jako ‚jednou‘ a ‚brzy‘ mizí z mého slovníku. Pokud něco stojí za to vidět, slyšet nebo něco dělat, chci to vidět, slyšet nebo udělat hned,“ vysvětluje v dopise.

Vadilo by jí, kdyby to nestihla

Z dopisu vyplývá, že život je příliš krátký, a proto si ho 83letá žena snaží vychutnat a oprostit se od zbytečností. „Nevím, co by ostatní lidé dělali, kdyby věděli, že tu zítra nemusí být. Myslím, že by zavolali blízkým, rodině a přátelům. Možná i starým přátelům, s nimiž se kdysi ve zlém rozešli, aby vše napravili. Možná by společně šli na večeři,“ pokračuje v dopise seniorka.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Přítelkyni Bertě babička vysvětluje svou motivaci. „Vadilo by mi, kdyby se naplnily moje dny a já nestihla tyto drobnosti udělat. Byla bych rozzlobená, kdybych nestihla napsat dopisy, které jsem měla v úmyslu jednou napsat. Bylo by mi líto, kdybych svému manželovi a dětem neříkala dost často, jak moc je opravdu miluji,“ konstatovala seniorka v dopise.

Každá minuta života je dar

Závěrem ještě babička dodala, že život není samozřejmost. „Každé ráno, když otevřu oči, říkám si, jak je to výjimečné. Každý den, každá minuta, každý nádech je skutečně dar od Boha,“ napsala a pokračovala: „Možná se z našeho života stane jiná píseň, než jakou bychom si přáli. Ale dokud jsme tady, můžeme tančit.“

Co všechno v životě odkládáte?

Zdroj: TheSun