Syn se styděl za svou matku, protože měla na tváři spoustu ošklivých jizev. Po přečtení na rozloučenou litoval, že ji kdy zavrhl. Dodnes toho lituje.
Žena z tohoto příběhu to neměla v životě vůbec lehké. Měla zjizvenou tvář, a aby uživila svoji rodinu, pracovala jako kuchařka ve škole, kam zároveň chodil její syn. Ten se za ní podle svých slov opravdu styděl. Rozzlobilo jej, když za ním přišla během vyučování a popřála mu hezký den. Byl naštvaný a uražený, protože se za ni opravdu styděl. Ignoroval ji a z místnosti raději utekl.
Bylo mu trapně
Druhý den po tomto incidentu za ním přišla spolužačka a řekla: „Hele, tvoje máma vypadá jako by ji přejela sekačka!“ Chlapec se začal stydět a přát si, aby jeho máma navždycky zmizela. Ještě ten den byl na ni opravdu ošklivý, vyčetl jí její příchod na vyučování. „Proč prostě neumřeš?“ zvolil opravdu ostrá slova, ale maminka nereagovala. Chlapec byl opravdu plný vzteku a vůbec si neuvědomoval, co vlastně vyřkl. Na pocity ženy nemyslel.
Myslel jen sám na sebe, chtěl odejít z domu a už se nevrátit. Ve škole se proto začal snažit. Nakonec se mu zadařilo a dostal šanci studovat v Singapuru. Později se oženil, koupil si dům a vychovává děti. Byl šťastný a spokojený, se svojí matkou se nevídal. Ta se však jednoho dne objevila ve dveřích, aby poznala svá vnoučata. Nesetkala se s pochopením a její syn ji z domu vyhodil. Křičel na ni, ať zmizí a neděsí jeho děti.
Odešla navždycky
Na jeho křik odpověděla žena: „Ach, promiň. Pravděpodobně jsem přišla na špatnou adresu.“ Matka odešla a od té doby se rodina opět neviděla. Za nějaký čas dostal muž pozvánku na setkání se spolužáky. Své manželce řekl, že jede na služební cestu, ale vypravil se právě za svými bývalými spolužáky. Při té příležitosti se ze zvědavosti šel projít také k místu, kde společně s matkou vyrůstal. Hleděl na dům a vzpomínal.
Postával před domem a vzpomínal na dětství. Staří sousedé mu prozradili, že jeho matka zemřela. Neuronil ani slzu. Poté mu sousedé předali dopis od matky. „Drahý synu, myslím na tebe pořád a je mi líto, jestli jsem vyděsila tvé děti,“ začala dopis. Pak popsala, že když byl ještě docela malý, rozběhl se proti němu agresivní pes. Jeho matka neváhala a bránila ho vlastním tělem. Jen díky její odvážnosti vyvázl sám vyvázl bez zranění.