Pod nepřetržitou palbou není jen Kyjev. Rusko ostřeluje i menší ukrajinské vesnice a civilisty, kteří v nich žijí

V posledních dnech se množí zprávy, že Rusko na Ukrajině útočí i na civilní cíle a civilisty. Porušuje tak Ženevské úmluvy z roku 1949 (uzavřel tehdejší Sovětský svaz) a tzv. Dodatkový protokol I, které samo ratifikovalo. Mezi civilní cíle se zařazují obytné domy, nemocnice či náboženské stavby. Civilisté jsou osoby, které nejsou členem ozbrojených sil. Ruské útoky na Charkov, Bugas nebo menší vesnici nedaleko Kyjeva odsuzují politické špičky zemí po celém světě.

Nepochopitelná agrese překračuje všechny meze

V posledních několika dnech dominují sociálním sítím výzvy k poskytnutí humanitární pomoci Ukrajině, ovšem čím dál častěji se začínají objevovat i videozáznamy zachycující neospravedlnitelné ostřelování ukrajinských civilních cílů. Za příklad může sloužit město Charkov, vesnice Bugas (leží nedaleko města Volnovacha) nebo nejmenovaná vesnice, která leží v okolí Kyjeva (právě z vesnice na Kyjevském předměstí pochází níže přiložený videozáznam).

Videozáznam zveřejnila Katya Mosondz na svém facebookovém profilu. Na záznamu je zprvu jen slyšet blížící se stíhací letoun, následně je i vidět. Ovšem místo toho, aby nad nejmenovanou vesnicí jen proletěl, vypustí několik raket, které téměř okamžitě zasáhnou místní budovy. Autoři videozáznamu se v záchvatu paniky běží schovat na bezpečnější místo v domě. Příspěvek má již přes 25 milionů zhlédnutí a přes 110 tisíc komentářů.

Rusko za probíhající invazi čelí řadě sankcí

Ruská invaze na Ukrajinu začala ve čtvrtek 24. února 2022 v ranních hodinách, kdy útočící strana začala ostřelovat strategické cíle po celé zemi. Konflikt je součástí vojenské intervence Ruska na Ukrajině a vyvrcholením Rusko-Ukrajinské krize. Vzhledem k většímu odporu, než jaký útočící strana očekávala, se Vladimir Putin mj. uchýlil k neospravedlnitelnému ostřelování civilních cílů a civilistů, čímž se dopustil válečných zločinů a porušení Ženevských úmluv.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Politické špičky řady světových států (zejména v Evropě) tento postup rázně odsoudily a dohodly se na řadě sankcí proti Rusku. Od začátku útoku na se tyto sankce již 3x zvyšovaly. Mezi ty nejdiskutovanější se řadí vyloučení významných ruských bank z mezinárodního platebního systému SWIFT či zákaz transakcí Ruské centrální banky. Dalším krokem je například uzavření vzdušných prostor pro ruská letadla nebo ukončení projektu Nord Stream 2.

Bezprecedentním je poté financování zbraní pro Ukrajinu státy Evropské unie, a to proto, že Ukrajina je tzv. mimounijním státem. Evropská unie poskytne 450 milionů Eur (zhruba 11,5 miliard Kč) na vyzbrojení Ukrajiny a dalších 50 milionů Eur (zhruba 1,3 miliardy Kč) na zajištění paliva a dalšího potřebného materiálu. Kromě ekonomických sankcí se Rusko musí potýkat například i s opatřeními přijatými v oblasti sportu.

Jakým způsobem se stavíte k Rusko-Ukrajinské válce?

Zdroj: DailyMail, Katya Mosondz