Ezoterici osvětlili, co stojí za změnou sexuální orientace. Důvodem je nerovnováha 2. čakry

Zejména v posledních několika letech stoupá problematika genderové identity jedince a s ní související sexuální orientace do popředí. Z témat, která byla dříve spíše okrajová, se stává celospolečenský fenomén. Kromě oblasti běžného života začala tato problematika výrazně zasahovat i do oblasti kultury či politiky. Není proto divu, že jí věnuje pozornost i celá řada odborníků (jako jsou psychologové či sociologové). Svůj „názor na věc“ mají nicméně i ezoterici, kteří jsou přesvědčení, že znají její příčinu.

Příčinou odlišné orientace je údajně nerovnováha 2. čakry

Ezoterika v současné době označuje především duchovní hnutí a proudy, jejichž východiskem je energie, její proudění a rozlišení na „dobrou“ a „špatnou“. Tyto duchovní nauky poté pracují i s čakrami, které jsou vnímané jako energetická centra lidského těla. Druhá čakra – nazývaná svadhistana, sexuální či sakrální čakra, poté údajně odpovídá za změněnou sexuální orientaci či pohlavní identitu. K poruše pohlavní identity či změně sexuální orientace dochází podle ezoteriků kvůli tomu, že je tato čakra v nerovnováze.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Lidé poté nemohou úspěšně sdílet vlastní zkušenosti a namísto toho „splývají“ s blízkými osobami ve svém okolí a přebírají jejich zkušenosti. Jediným východiskem je proto harmonizace této čakry a očištění vašeho vědomí od toho cizího. Odborníci na inkarnace ale přišli ještě s jedním důvodem – duše nemají pohlaví a za dobu své existence projdou mnohými těly. Pokud zemřely náhle či byl jejich přechod traumatický, snaží se v současném těle dožít svůj původní život.

Sexualita jako projev pohlavní identity

S termínem gender či genderová identita jste se již pravděpodobně někdy setkali. Obecně jej lze definovat jako osobní identitu a společenskou roli jedince ve vztahu k pohlaví (respektive k maskulinitě a feminitě). V češtině mu rámcově odpovídá termín pohlavní identita. Ta vyjadřuje subjektivní pocit sounáležitosti či rozporu s vlastním tělem, s vlastními pohlavními znaky a se sociální rolí, která je pro dané pohlaví předpokládána. Pokud člověk pociťuje rozpor, hovoří se o poruše pohlavní identity.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Tato „porucha“ se projevuje subjektivním pocitem nepohody, která úzce souvisí s rozporem mezi vnímanou pohlavní identitou a pohlavní rolí a biologickým pohlavím, s nímž se jedinec narodil. Samotná sexuální identifikace (sexuální role, sexualita) je pak výrazem pohlavní identity člověka. Pohlavní identita se podle některých zdrojů upevňuje nejintenzivněji v období od narození do 18. měsíce života dítěte. Během této doby na dítě působí biologické, psychologické a sociální determinanty, které ho ovlivňují.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Pokud dítě trpí poruchou pohlavní identity, většina odborníků již nehledá příčinu ve výchově dítěte, ale v kritických fázích fetálního vývoje, při nichž na centra v mezimozku plodu působily sexuální steroidy (část pohlavních hormonů ovlivňujících sexuální reprodukci a diferenciaci). Samotná „porucha“ poté úzce souvisí se změnou sexuální orientace – většina dětí, které trpí poruchou pohlavní identity, se později identifikuje jako homosexuálové, méně dětí jako transsexuálové.

Jaká je definice transsexuality

Transsexualitu je možné definovat jako plné rozpojení psychického a biologického pohlaví. Pro jedince, kteří se takto identifikují, bývá jediným východiskem operativní zákrok (mimochodem, bývalé Československo bylo jednou z prvních zemí, která umožnila kompletní změnu pohlaví, a to včetně operace hrazené ze zdravotního pojištění). Až do roku 2019 byla transsexualita v Mezinárodní klasifikaci nemocí a souvisejících zdravotních problémů (v češtině zkratka MKN) vedena jako duševní porucha.

iZdroj fotografie: Depositphotos

V roce 2019 nicméně Světová zdravotnická organizace (WHO) rozhodla o jejím přeřazení do kategorie „stavů souvisejících se sexuálním zdravím“. Kromě transsexuálů, homosexuálů, heterosexuálů či bisexuálů se dnes hojně hovoří i o pansexuálech, polyamoricích, demisexuálech, sapiosexuálech atd. Ovšem sexuálních orientací se rozlišuje mnohonásobně více.

Jaké důvody změněné sexuální orientace či pohlavní identity považujete za pravdivější?

Zdroj: SpektrumZdravi, PsychiatrieProPraxi, Wikipedia, Scientific And Esoteric Studies In Sexual Degeneration In Mankind And In Animals