Žena ve vlaku si neodpustila krutý komentář k muži sedícímu naproti. Když zjistila důvod jeho podivného chování, málem se hanbou propadla

Předsudky čili rychlé soudy založené na pouhých domněnkách a předpokladech dělá celá řada z vás, aniž by si to uvědomila. V drtivé většině situací nicméně nedochází k řádným nedorozuměním. Ovšem výjimky potvrzující pravidlo se dějí a pro někoho až příliš často. Abyste se vyhnuli trapným chvílím, stačilo by věnovat světu kolem sebe trochu více pozornosti. Své o tom ví i čtenářka Michaela, která kvůli svým předsudkům dostala patřičnou životní lekci.

Muž vybočoval z davu, urážlivou poznámku si neodpustila

Vše se odehrálo jednoho podzimního odpoledne, kdy Michaela se svým manželem Ondřejem cestovali vlakem na Šumavu. Během jízdy si povídali, pozorovali krajinu, která se míhala za oknem, a svým spolucestujícím nevěnovali příliš pozornosti. To se ovšem změnilo poté, co ve Strakonicích přistoupil do jejich vagónu postarší muž se svým dospělým synem (Michaela odhadovala, že muži mohlo být okolo dvaceti pěti let).

iZdroj fotografie: Pexels

Již od prvního momentu působil mladý muž zvláštně. Stále se usmíval, na vše sahal a zdálo se, jako by měl až dětskou radost ze všeho, co se děje. Každý svůj krok rovněž hlasitě komentoval. Nejprve svému otci nadšeně řekl: „Tati, podívej se na ty stromy! To jsou smrky, že jo? A dívej se na tu oblohu – vypadá, jako by jí tvořila tlustá, šedá deka!“ Když v komentování nepřestával, začala na něj Michaela pohlížet s lítostí. Předpokládala totiž, že je mentálně postižený.

Na životní lekci žena jistě dlouho nezapomene

Po nějaké době mladá žena své nutkání neovládla a rozhodla se konfrontovat postaršího muže (jeho syna při tom zcela ignorovala). Oslovila ho s otázkou, proč není jeho syn – vzhledem k jeho nestandardnímu chování – v nějakém ústavu pro duševně choré, popřípadě pod patřičnou medikací. Postarší muž se však jen usmál a Michaele sdělil, že s duševním zdravím jeho syna je vše v naprostém pořádku a ústavní péči rozhodně nepotřebuje.  

iZdroj fotografie: Depositphotos

Poté pokračoval a mladé ženě vysvětlil, že ne všemu, čemu v životě nerozumíte, je vhodné se vysmívat či to odsuzovat. Jeho syn se totiž vracel z nemocnice, kde prodělal úspěšnou transplantaci rohovky. Tato složitá operace mu pomohla navrátit zrak na jedno oko a on jednoduše projevoval čirou radost z toho, že opět vidí. (O zrak přišel ve svých patnácti letech po těžkém úrazu.) Po této životní lekci se Michaela ještě dlouho styděla, ovšem pomohla jí být tolerantnější a méně soudit druhé.

Do jaké trapné situace jste se dostali vy či někdo z vašich blízkých?

Zdroj: Se souhlasem čtenářky Michaely