Při předčasném porodu přišla o dítě. Když si maminka chtěla své dítě alespoň jednou pochovat, reakce lékaře ji zcela uzemnila

Ztráta milované osoby dokáže způsobit bolest na celý život. Obzvláště, pokud se jedná o brzký odchod dítěte. Své o tom ví i žena jménem Kristal Amezquita, která zažila něco, co si nechce ani v tom nejhorším snu představovat žádná budoucí maminka. „Vůbec jsem netušila, že se mi může stát něco takového,“ říká se slzami v očích.

Těhotenství a láska

Kristal v roce 2018 otěhotněla se svým přítelem Diegem. „Byli jsme spolu jen tři měsíce, ale byla to opravdová láska. Ani jsem nepochybovala, že si dítě nechám,“ vysvětuje žena. „Vždycky jsem chtěla být matkou a tohle pro mě bylo požehnání,“ dodává. Kromě nevolností a občasné slabosti a malátnosti probíhalo těhotenství v naprostém pořádku. Vše se ale změnilo v pátém měsíci. „Cítila jsem velkou bolest v podbřišku, a tak jsem se nechala odvézt do nemocnice,“ vypráví žena.

iZdroj fotografie: Depositphotos

„Když jsem přijížděla do nemocnice, ani v nejmenším by mě nenapadlo uvažovat nad tím, že bych jí opouštěla bez svého dítěte,“ vypráví Kristal. Po příjezdu do nemocnice bylo zjištěno, že Kristal rodí. „Dali mi na výběr dvě možnosti. Buď porodit rovnou, a nebo počkat, jak si s tím moje tělo poradí,“ vypráví. „Byla jsem zmatená, nedocházelo mi, že by se opravdu mohlo jednat o porod. Nevěděla jsem, že mi hrozí infekce a velké nebezpečí. Chtěla jsem jen život pro své dítě,“ dodává.

Bolestivý porod

To, že žádná z těchto možností nemohla zajistit život jejího ještě nenarozeného dítěte, ještě Kristal nevěděla. „Porod byl velmi rychlý, stačilo dvakrát zatlačit,“ popisuje mladá žena. „Když se Ian narodil, byl strašně maličký. Měl necelých 300 gramů,“ dodává. Ihned po porodu si jej chtěla pochovat, ale lékař trval na tom, aby vytlačila i placentu. „Místo toho, abych si mohla pochovat své dítě, mi stále opakoval, že si můžu udělat další, že jsem přeci ještě mladá,“ vypráví roztřeseně.

„Vím, že to lékař myslel dobře,“ vysvětluje žena. „Snažil se mě svým způsobem utěšit,“ dodává. Byl to pro ní ale nejbolestivější moment v životě. V nemocnici se svým partnerem strávili ještě dva dny, kdy se se svým miminkem loučili. Tělíčko ještě nebylo dostatečně vyvinuté, proto šance na záchranu byla nulová. „Kdyby mi někdo řekl, že budu ve svých 23 letech kupovat dětskou urnu, nevěřila bych mu,“ dodává žena na závěr.

Jak byste se s takovou situací vypořádávali vy?

Zdroj: Mirror